Je to již nějakou dobu, ale přijde mi to jako kdyby to bylo včera (až na to počasí), ale díky Citibank a jejich kreditce (au au) se mi podařilo vidět Elisabeth ještě 8krát a to dokonce téměř v jednom měsíci. A výsledkem je (kromě účtu) fanatické zbožnožňování Annemieke van Dam.Omlouvám se všem muzikálovým bohům z Holandska, mýlila jsem se. Annemieke van Dam, ano, neměla jsem jí ráda, z nahrávek působí nudně a unyle. Ale TO SE MUSÍ VIDĚT. Annemieke live a Annemieke z nahrávky je jako nebe a dudy. Předně, ta holka má neuvěřitelné charisma. Nejen že se umí hýbat a umí zpívat, ale ONA UMÍ HRÁT. Ano, řeknu že jako starší Elisabeth jí ani černý makeup moc nepomůže, ale prostě se to musí vidět.
Měla jsem možnost vidět i Roryho Sixe jako Der Tod a jeho Smrťák se mi moc nelíbil, rozhodně ne víc než Mark Seibert. Opět jsem se utvrdila v tom, že lidem se nejvíc líbí většinou to obsazení, co viděli. Kromě toho je Annemieke osobně VELMI milá. Vůbec chovaní herců a zpěváků z německy mluvící oblasti je úplně něco jiného než u nás. Praktikuje se totiž takzvaný SD neboli Stage Door, známý již z Broadwaye, ale bez bariér a ochranky. Pak si můžete nechat podepsat téměř cokoli, s těmi co jsou ochotni a neutečou se i vyfotit (Looking at you, Sabrina Weckerlin). Ochota a příjemnost se liší od umělce k umělci.
Každopádně Annemieke mě natolik uchvátila, že jsem stihla Elisabeth v lednu, než zavřela, ještě 7krát a pak onu nezapomenutelnou a depresivní derniéru, o které jste si ale mohli přečíst jinde.
(PS story se Sabrinou Weckerlin se stala na Artusovi)
Žádné komentáře:
Okomentovat